The Best bookmaker bet365 Bonus

Online bookmaker Romenia bet365.ro

Měsíce Neptunu

Kolem planety Neptun krouží 13 měsíců, největším z nich je měsíc Triton.  Triton byl objeven v roce 1846 britským astronomem Williamem Lassellem a prozatím byl v roce 1989 prozkoumán jedinou sondou a to Voyagerem 2. Triton je vůbec nejchladnějším objektem ve sluneční soustavě a to hlavně díky vysokému albedu, jeho povrchová teplota je -235 oC. Zvláštností Tritonu je, že se kolem své osy otáčí v protisměru oproti planetě Neptun. Z toho se dá usuzovat, že byl zachycen Neptunovým gravitačním polem. Během svého oběhu kolem Neptunu se pomalu přibližuje k planetě, což v budoucnosti způsobí jeho rozpad působením slapových sil. Kolem Neptunu pak díky rozpadu měsíce Tritonu následně vznikne podobný systém prstenců jako je tomu u planety Saturn. Dalšími významnějšími měsíci Neptunu jsou Nereida či Proteus, jejichž průměr nedosahuje ani 500 km. [nggallery id=17]


Měsíce Uranu

Do dnešních dnů bylo objeveno 27 měsíců planety Uran. Největším u Uranových měsíců je Titania objevená v roce 1787 Williamem Herschlem. Ve stejném roce byl objeven také měsíce Oberon, který je o něco málo menší než Titania. Dalším zajímavým měsícem je Miranda, pokrytá spoustou zlomů a kaňonů, které mohly vzniknout dřívějšími katastrofami, které měly za důsledem rozbití části měsíce a jeho opětovného spojení do jednoho kompaktního tělesa. Z dalších větších měsíců je možné zmínit ještě dvojici měsíců Ariel a Umbriel. Všechny měsíce Uranu jsou tvořeny převázně ledem a horninami a na jejich povrchu se mimo tradičních impaktních kráterů vyskytují zlomy a kaňony. [nggallery id=16]

Měsíce Jupiteru

Planeta Jupiter má početnou rodinu měsíců. Nejznámější z nich jsou tzv. "galileovské" měsíce. Jupiteru nejbližší galileovský měsíc je měsíc Io. Io je vulnanicky nejaktivnějším objektem ve sluneční soustavě, řada vědců hledala odpověď na otázku kde Io bere energii potřebnou k tak mohutné vulkanické činnosti.  Nakonec bylo nalezeno vysvětlení. Díky slapovým silám blízkého Jupiteru a sousedních měsíců Europa a Ganymedes je jádro měsíce Io neustále smršťováno a opět roztahováno, čímž vzniká obrovské množství tepla. Toto teplo je pak uvolňováno pravidelnou vulkanickou činností. Druhý galileovský měsíc - Europa - připomíná ping-pongový míček počmáraný fixem.  Jeho ledový povrch je pokrytý nesčetným počtem trhlin a puklin. Někteří vědci předpokládají, že pod silnou vrstvou povrchového ledu se nachází oceán tekuté vody. Dále do nitra se nachází plášť z hornin a ve středu měsíce je jádro tvořené kovy, zejména železem a niklem. Třetím galileovským měsícem je největší měsíc ve sluneční soustavě, měsíc Ganymedes, jehož průměr dosahuje 5262 km. Jeho povrch je z velké části pokryt krátery a zlomy. Jádro Ganymedu s největší pravděpodobností tvořeno ledem a horninami, nad nimiž se nachází vrstva poloroztopeného ledu, který se rozpouští působením slapových sil Jupiteru. Kůra Ganymedu je pak tvořena silnou vrstvou vodního ledu. Posledním z galileovských měsíců je měsic Callisto. Ledový povrch tohoto velkého měsíce je doslova posetý tísícemi impaktních kráterů. Pod vrstvou ledu by se mohl vyskytovat oceán tekuté vody. Nitro měsíce tvoří vodní led spolu s horninami. Mimo těchto velkých měsíců má Jupiter i velkou řadu menších oběžnic. Jedna skupina těchto měsíčků obíhá mezi drahou měsíce Io a Jupiterem po pravidelných kruhových drahách a druhá skupina leží za drahou měsíce Callisto a s největší pravděpodobností se jedná o asteroidy zachycené silnou gravitací Jupiteru.


Měsíce Saturnu

Planeta Saturn má podobně rozsáhlou rodinu měsíců jako planeta Jupiter. V současné sobě počet měsíce Saturnu čítá 61 měsíců různých tvarů a velikostí. Nejznámějším ze Saturnových měsíců je měsíc Titan s průměrem 5150 km, který je druhým největším měsícem sluneční soustavy. Jedná se o jediný měsíc, který má vlastní hustou atmosféru. Atmosféra Titanu je z 85% tvořena dusíkem, z 12% argonem a methanem a z 3% ogranickými molekulami. Na povrchu Titanu se nacházejí jezera tvořená uhlovodíky a spekuluje se, že se na něm mohou vyskytovat primitivní formy života. Z dalších velkých měsiců Saturnu můžeme jmenovat Japetus, Dione, Rhea či měsíc Tethys. Zvláštní skupinou Saturnových měsíců jsou pak měsíce pastýřské, které obíhají uvnitř Saturnových prstenců a jsou zodpovědné za vytvoření dělení mezi jednotlivými prstenci. 

Galerie Saturnu

Měsíce Marsu

rvním měsícem planety Mars podle vzdálenosti od planety je měsíc Phobos.  Phobos objevil 18. srpna roku 1877 Asaph Hall. Phobos s největší pravděpodobností pochází z pásu planetek mezi Jupiterem a Marsem a Mars jej zachytil svojí gravitací a připoutal k sobě.  Phobos obíhá planetu ve vzdálenosti 9 380 km, jeden oběh dokončí za 7,66 hodiny a stejně jako Měsíc Země má vázanou rotaci, takže Marsu ukazuje stále stejnou tvář. Phobos je měsícem nepravidelného tvaru, což také napovídá jeho původu v pásu asteroidů, jeho rozměry jsou 28x22x18 km.  Povrch Phobosu je pokryt krátery různých velikostí, největšími z nich jsou krátery Hall a Stickney (6 a 10 km v průměru). Druhým měsícem Marsu je menší z obou měsíců, měsíc Deimos. Ačkoliv je v pořadí druhým měsícem od povrch Marsu a je menší, byl tento měsíc objeven dříve než měsíc Phobos. Stejně jako Phobos byl i Deimos objeven Asaphem Hallem a to 11. srpna 1877.  Deimos obíhá kolem Marsu ve vzdálenosti 23 459 km a jeden oběh dokončí za 30, 3 h, což odpovídá i jeho době rotace kolem osy - má tedy stejně jako Phobos vázanou rotaci.  Deimos je měsíc nepravidelného tvaru a jeho rozměry jsou 7,5 x 6,1 x 5,2 km.  Jeho povrch je podobný povrchu Phobosu a je také pokryt krátery. Největší z nich jsou Voltaire a Swift.

Galerie měsíců Marsu

[slideshow id=14]

Phobos
hmotnost 1,08·1016 kg
rozměry 13,4 x 11,2 x 9,2 km
vzdálenost od Marsu 9 380 km
průměrná hustota 2 000 kg·m−3
doba rotace kolem osy 7,66 h
albedo 0,06

 

Deimos
hmotnost 1,8·1015 kg
rozměry 7,5 x 6,1 x 5,2 km
vzdálenost od Marsu 23 459 km
průměrná hustota 1 700 kg·m−3
doba rotace kolem osy 30, 3 h
albedo 0,07

Další články...


Цени за дървен материал ЕМСИЕН 3

Best bookmaker bet365 Bonus