Komety patří ke skupině menších objektů ve sluneční soustavě. Jsou pozůstatkem vzniku sluneční soustavy. Zdrojem komet je Kuiperův pás nacházející se na periferii sluneční soustavy a ještě dále se kometární jádra vyskytují v Oortově oblaku.
Jen zlomek komet se nachází poblíž Slunce – většina z nich se nachází daleko za drahou Pluta. Komety se skládají z valné většiny z vodního ledu a zmrzlého oxidu uhličitého s příměsí prachu a dalších prvků.  To co je na samotné kometě nejnápadnější pro případného pozorovatele je bezesporu její ohon (může dosahovat až délky 150 milionů kilometrů), který je tvořen plyny a prachem. Směr ohonu určuje směr proudění slunečního větru, takže vždy směřuje od Slunce. Mimo ohonu lze na kometě pozorovat též komu, což je plynný obal kolem pevného jádra komety.
Podle doby oběhu rozlišujeme komety krátkoperiodické a dlouhoperiodické. Krátkoperiodické komety mají svůj původ nejspíše v Kuiperově pásu, dlouhoperiodické zase v Oortově pásu, který je podstatně dále od Slunce. Zvláštní skupinu pak tvoří komety jednonávratové komety, které proletí kolem Slunce pouze jednou a po tomto oběhu jsou katapultovány mimo sluneční soustavu a již se ke Slunci nevrátí.
Mezi nejznámějsí komety lze určitě zařadit Halleyovu kometu či kometu Hale-Bopp.