Slunce je středem sluneční soustavy. Je naší nejbližší hvězdou. Tato obrovská koule žhavého plazmatu je od Země vzdálena cca 150 milionů kilometrů. Je to ve své podstatě obrovská elektrárna pohánějící veškeré podstatné jevy ve sluneční soustavě. Slunce obsahuje 99,8 hmoty celé sluneční soustavy.  Slunce vzniklo před 4,6 miliardami let. Od té doby neustále vyzařuje energii. Samotná termojaderná reakce probíhá v jádře Slunce, které obsahuje 99% hmoty celého Slunce. Každou vteřinu se v jádru Slunce přemění 560 milionů tun vodíku na 556 milionů tun hélia. Rozdíl v tomto objemu představuje záření, které Slunce vyzáří do vesmírného prostoru.  To co ze samotného Slunce můžeme pozorovat je fotosféra. Jedná se o poměrně tenkou vrstvu v celé struktuře Slunce, která představuje zářící povrch Slunce.  Slunce postupem času bude ve svém jádře přeměňovat vodík na hélium, až mu toto palivo jednou začne docházet, tak se začne rozpínat až z něj vznikne rudý obr a podle předpokladů bude zasahovat až ke dráze Země. První dvě z vnitřních planet, Merkur a Venuše, zaniknou v tomto rudém obrovi a možná ani Země nebude ušetřena tomuto osudu.  Slunce pak bude ve fázích odhazovat své vnější vrstvy až se z něj postupem času stane bílý trpaslík, který bude tvořen původním žhavým jádrem Slunce. Tento bílý trpaslík bude postupně chládnout, až se z něj stane černý trpaslík. Planety, které tyto změny přežijí, budou nadále obíhat po svých drahách kolem vyhaslého Slunce.