Planeta Mars obíhá jako čtvrtá v pořadí kolem Slunce. Jméno získala po římském bohu války Martovi. Již od počátku lidstva Mars upoutával pozornost člověka a probouzel fantastické představy o životě na jiných planetách. Poloměr Marsu je polovinou poloměru Země a hmotnost dosahuje jedné desetiny zemské hmotnosti. Plocha povrchu Marsu je srovnatelná s plochou povrchu všechny kontinentů na Zemi. Červené zabarvení povrchu Marsu je způsobené oxidem železa (hematitem).  Mars nemá žádná magnetické pole, vykazuje pouze známky zbytkového magnetického pole v jistých částech planety.Jádro planety Mars má poloměr přibližně 1480 km a je tvořeno převážně železem s příměsí síry. Železné jádro je z části tekuté. Jádro je obaleno silikátovým pláštěm. Průměrná tloušťka kůry Marsu je 50 km a maximální tloušťka je 125 km.
Na Marsu se nemůže vyskytovat voda v tekutém skupenství a to díky nízkému atmosférickému tlaku. Část vody v podobě ledu se vyskytuje v polárních čepičkách Marsu, ty jsou mimo vodního ledu tvořeny také zmrzlým oxidem uhličitým. Pokud by jižní polární čepička roztála, tak by voda pokryla celý povrch Marsu do výšky 11 metrů. Další zásoby vody se mohou vyskytovat pod stále zmrzlým povrchem Marsu a na povrch se tato voda může dostat během vulkanické aktivity.  Na povrchu Marsu existují důkazy o tom, že na jeho povrchu se v minulosti vyskytovala kapalná voda. Vyskytují se zde rozsáhlá záplavová koryta.
Z geologického hlediska lze Mars rozdělit na dvě hlavní části, severní polokoule Marsu je tvořena převážně lávovými planinami a jižní polokoule je naopak krajinou vrchovin.  Mars má několik dominantních geologických objektů. Jedním z nich je sopka Olympus Mons, která je zároveň nejvyšší horou ve sluneční soustavě (výška 26km). Je jednou ze sopek vyskytujících se v oblasti zvané Tharsis. Na Marsu bylo pozorováno více než 43 tisíc impaktních kráterů s průměrem 5 km či vyšším.  Dalším významným geologickým objektem je rozsáhlý kaňon Valles Marineris s délkou 4000 km a hloubkou až 7 km. Délka Valles Marineris je srovnatelná s délkou Evropy či Severní Ameriky od jednoho pobřeží ke druhému. Pro srovnání, největší kaňon na Zemi – Grand kaňon – je dlouhý pouze 446 km a 2 km hluboký.
Atmosféra Marsu je velmi řídká, tvořena je z 95% oxidem uhličitým, 3% dusíku, 1.6% argonu a obsahuje stopové množství vody a kyslíku.  Díky ztrátě magnetosféry před cca 4 miliardami let, se stala atmosféra Marsu méně odolnou ke slunečnímu větru, který postupně působil na atmosféru Marsu tak, že se atmosféry ztenčila na dnešní úroveň.  Tlak atmosféry dosahuje od 0.03 kPa na hoře Olympus Mons do 1.155 kPa v hlubinách Hellas Planitia, průměrný tlak tedy dosahuje 0.6 kPa, což je 1% zemského tlaku.
Na Marsu se střídají roční období podobně jako na Zemi, jsou však jednou tak dlouhá, což je dané větší vzdáleností Marsu od Slunce a z toho plynoucí delší doby oběhu kolem Slunce.
Specifickým fenoménem Marsu jsou rozsáhlé prachové bouře, které zasahují oblasti o rozloze kontinentů a jsou schopné zasáhnout celý povrch Marsu. Jedná se o nejrozsáhlejší prachové bouře v celé sluneční soustavě.
Polární čepičky Marsu na obou pólech jsou složeny převážně z vodního ledu. Nicméně na povrchu čepiček se nachází také suchý led (zmrzlý oxid uhličitý), který se na čepičkách objevuje z zimním období v tloušťce přibližně jednoho metru. Severní polární čepička má průměr přibližně 1000 km během letního období a obsahuje kolem 1.6 čtverečných metrů ledu. Čepička na jižním pólu planety má průměr 350km v tloušťku 3 km.
Mars obíhá Slunce v průměrné vzdálenosti 230 milionů km. Den na Marsu nazývaný sol je mírně delší, než je pozemský den, 24 hodin, 39 minut a 35.244 vteřin. Jeden rok na Marsu se rovná 1 roku, 320 dnům a 18.2 hodinám na Zemi.
Sklon rotační osy Marsu je 25.19 stupňů a velmi se podobá sklonu rotační osy Země.

Galerie Marsu