Saturn je druhou největší planetou sluneční soustavy a šestou v pořadí od Slunce. Planeta Saturn je tvořena hlavně vodíkem s malým podílem hélia a dalších prvků ve stopovém množství. Ve středu planety je malé jádro tvořené ledem a horninami. Jádro je obklopené silnou vrstvou kovového vodíku a plynnými vnějšími vrstvami. Vnější atmosféra neobsahuje natolik výrazné prvky jako atmosféra Jupiteru. Na Saturnu proudí větry rychlostí dosahující až 1800 km/h.
Díky nízké hustotě, rychlé rotaci a složení planety má Saturn tvar koule zploštělé na pólech a vypouklé na rovníku. Poloměr na rovníku a na pólech se liší o téměř 10% (60 268 km a 54 364 km). Saturn je jedinou planetou ve sluneční soustavě, jejíž hustota je natolik nízká, že by v dostatečně velkém ocenánu plaval. Hmotnost Saturnu je je 95x vyšší, než hmotnost Země.
Vnější atmosféra Saturnu obsahuje kolem 93.2% molekulárního vodíku a 6.7% hélia. Také bylo zjištěno stopové množství amoniaku, acethylénu, ethanu a methanu. Nitro planety je ve své podstatě podobné nitru Jupiteru, malé kamenné jádro je obklopené vodíkem a héliem. Kamenné jádro je svým složením podobné Zemi, ale jeho hustota je vyšší. Nad ním je silná vrstva kovového vodíku, následuje vrstva tekutého vodíku a hélia a na ve vnějších částech planety je cca 1000 km silná vrstva plynné atmosféry. Jádro planety je velmi horké, dosahuje teploty 11 700 oC a vyzařuje 2.5x více energie, než kolik dostává od Slunce.
Průměrná vzdálenost Saturnu od Slunce je více než 1 400 000 000 km a jeden oběhu Saturnu trvá 10 759 pozemských dní (29.5 roku).
Pravděpodobně nejznámější částí Saturnu jsou jeho prstence. Prstence poprvé pozoroval Galileo Galilei v roce 1610. Prstence se rozkládají ve vzdálenosti od 6 630 km do 120 700 km nad rovníkem Saturnu. Jejich tloušťka je přibližně jeden kilometr a z 93% jsou složeny z vodního ledu a dále z prachových částic.  Jejich původ se nejčastěji vysvětluje tak, že jsou pozůstatkem po katastrofě, která vedla k rozbití Saturnova měsíce a trosky vzniklé po této katastrofě se rozprostřely po oběžné dráze kolem Saturnu, a protože se nacházely uvnitř tzv. Rocheovy meze, tak nebyly schopné vytvořit větší kompaktní tělěso.  Prstence jsou oddělené tzv. děleními, Cassiniho dělením a Enckeho dělením a tato dělení jsou pozorovatelné i menšími dalekohledy přímo ze Země. Dělení udržují tzv. pastýřské měsíce svým gravitačním působením. Sonda Cassini zjistila, že samotné prstence mají svoji vlastní tenkou atmosféru tvořenou molekulárním kyslíkem, který vzniká působením slunečního záření na vodní led.

Galerie Saturnu