Obecná charakteristika:

Venuše je v pořadí druhou planetou obíhající ústřední hvězdu naší sluneční soustavy. Jako jediná planeta ve sluneční soustavě je pojmenována po ženě, jméno získala po římské bohyni krásny a lásky Venuši. Venuše se řadí mezi planety zemského typu. Její velikost a hmotnost je velmi podobná Zemi a často je Venuše zmiňovaná jako dvojče Země. Průměr Venuše je o pouhých 650 km menší než je průměr Země a její hmotnost dosahuje 81.5% zemské hmotnosti. Nicméně, podmínky na povrchu Venuše se značně liší od podmínek na Zemi, díky husté atmosféře tvořené oxidem uhličitým (atmosféra Venuše je tvořena z 96.5% oxidem uhličitým a většinu zbytku zabírá dusík se 3.5%).

Většina povrchu Venuše nese stopy rozsáhlé vulkanické aktivity, oproti Zemi je na povrchu Venuše několikanásobně více sopek a dalších projevů sopečné aktivity. Stáří Venušiny kůry je větší, než je tomu u zemské kůry. Je to způsobeno pohybem tektonických desek, jejich zánikem a opětovným vznikem, proto je průměrné stáří zemské kůry 100 milionů let, zatímco u Venuše toto stáři dosahuje až 500 milionů let.  Během výzkumných akcí sovětských sond Veněra byly detekovány rozsáhlé výboje blesků, které byly doprovázeny hromy. Protože se Venuši neprší, tak se vědci domnívají, že elektrický náboj, který blesky tvoří, je způsoben sopečným popelem vyvrženým do atmosféry Venuše.  Na povrchu Venuše bylo objeveno téměř 1000 impaktních kráterů, v porovnání s ostatními planetami (mimo Země) se jedná o znatelně menší číslo. Je to způsobeno tím, že značné množství meteoritů ukončí svoji cestu v atmosféře Venuše, ještě předtím, než se dostanou k samotnému povrchu. Dalším důvodem je vulkanická aktivita, která dokáže zahladit stopy po zásahu planety meteoritem.

Atmosféra Venuše je extrémně hustá, skládá se převážně z oxidu uhličitého a malého množství dusíku. Hmotnost atmosféry je 93x větší než zemská atmosféra a tlak na povrchu planety je 92x vyšší než na Zemi – je to tlak srovnatelný s tlakem v hloubce jednoho kilometru pod hladinou oceánu. Hustota atmosféra na povrchu planety dosahuje 65 kg/m2 (6.5% hustoty vody). Atmosféra tvořená převážně oxidem uhličitým, spolu s mraky kyseliny sírové, generuje největší skleníkový efekt ze všech těles ve sluneční soustavě, teplota na povrchu dosahuje více než 460oC. Vědecký výzkum ukázal, že před několika miliardami let mohla být atmosféra Venuše podobná atmosféře Země a na povrchu se vyskytovala kapalná voda. Ale blízkost Slunci zapříčinila vypařování vody, což mělo za důsledek eskalaci skleníkového efektu a další nárůst teploty na povrchu Venuše. Tento nezastavitelný proces spolu s působením blízkého Slunce zapříčil proměnu atmosféry Venuše v „papinův hrnec“.

Venuše obíhá kolem Slunce v průměrné vzdálenosti 108 milionu kilometrů a jeden oběh dokončí za 224.65 dní. Oběžná dráha Venuše má z všech planet dráhu nejvíce se blížící kruhu. Nejmenší vzdálenost Venuše od Země dosahuje přibližně 40 milionů km a opakuje se v průměru každých 584 dní.  Venuše se kolem své osy otočí jednou za 243 dní, což je nejdelší doba ze všech velkých planet. K tomu navíc se Venuše otáčí v protisměru oproti ostatním planetám. Vědci se domnívají, že v dávné minulosti se s Venuší srazila protoplaneta, čím došlo k obrácení směru rotace planety.
Na obloze je Venuše vždy jasnější, než nejjasnější hvězdy s magnitutou pohybující se od -3.8 do -4.6. Je dostatečně jasná na to, aby bylo možné ji pozorovat i za jasného dne.

Galerie Venuše