The Best bookmaker bet365 Bonus

Online bookmaker Romenia bet365.ro

Saturn

Saturn je druhou největší planetou sluneční soustavy a šestou v pořadí od Slunce. Planeta Saturn je tvořena hlavně vodíkem s malým podílem hélia a dalších prvků ve stopovém množství. Ve středu planety je malé jádro tvořené ledem a horninami. Jádro je obklopené silnou vrstvou kovového vodíku a plynnými vnějšími vrstvami. Vnější atmosféra neobsahuje natolik výrazné prvky jako atmosféra Jupiteru. Na Saturnu proudí větry rychlostí dosahující až 1800 km/h. Díky nízké hustotě, rychlé rotaci a složení planety má Saturn tvar koule zploštělé na pólech a vypouklé na rovníku. Poloměr na rovníku a na pólech se liší o téměř 10% (60 268 km a 54 364 km). Saturn je jedinou planetou ve sluneční soustavě, jejíž hustota je natolik nízká, že by v dostatečně velkém ocenánu plaval. Hmotnost Saturnu je je 95x vyšší, než hmotnost Země. Vnější atmosféra Saturnu obsahuje kolem 93.2% molekulárního vodíku a 6.7% hélia. Také bylo zjištěno stopové množství amoniaku, acethylénu, ethanu a methanu. Nitro planety je ve své podstatě podobné nitru Jupiteru, malé kamenné jádro je obklopené vodíkem a héliem. Kamenné jádro je svým složením podobné Zemi, ale jeho hustota je vyšší. Nad ním je silná vrstva kovového vodíku, následuje vrstva tekutého vodíku a hélia a na ve vnějších částech planety je cca 1000 km silná vrstva plynné atmosféry. Jádro planety je velmi horké, dosahuje teploty 11 700 oC a vyzařuje 2.5x více energie, než kolik dostává od Slunce. Průměrná vzdálenost Saturnu od Slunce je více než 1 400 000 000 km a jeden oběhu Saturnu trvá 10 759 pozemských dní (29.5 roku). Pravděpodobně nejznámější částí Saturnu jsou jeho prstence. Prstence poprvé pozoroval Galileo Galilei v roce 1610. Prstence se rozkládají ve vzdálenosti od 6 630 km do 120 700 km nad rovníkem Saturnu. Jejich tloušťka je přibližně jeden kilometr a z 93% jsou složeny z vodního ledu a dále z prachových částic.  Jejich původ se nejčastěji vysvětluje tak, že jsou pozůstatkem po katastrofě, která vedla k rozbití Saturnova měsíce a trosky vzniklé po této katastrofě se rozprostřely po oběžné dráze kolem Saturnu, a protože se nacházely uvnitř tzv. Rocheovy meze, tak nebyly schopné vytvořit větší kompaktní tělěso.  Prstence jsou oddělené tzv. děleními, Cassiniho dělením a Enckeho dělením a tato dělení jsou pozorovatelné i menšími dalekohledy přímo ze Země. Dělení udržují tzv. pastýřské měsíce svým gravitačním působením. Sonda Cassini zjistila, že samotné prstence mají svoji vlastní tenkou atmosféru tvořenou molekulárním kyslíkem, který vzniká působením slunečního záření na vodní led.

Galerie Saturnu

[slideshow id=6]

Fyzikální hodnoty
Střední vzdálenost od Slunce 1 433 449 370 km
Afélium 1 513 325 783 km
Perihélium 1 353 572 956 km
Doba rotace kolem osy 10 832.327 dne (29.657 296 roků)
Orbitální rychlost 9.69 km/s
Počet měsíců 61
Rovníkový poloměr 60 268±4 km (9.4492 Země)
Sploštění 0.09796
Povrch 4.27×1010 km2 (83.703 Země)
Objem 8.2713×1014 km3 (763.59 Země)
Hmotnost 5.6846×1026 kg (95.152 Země)
Průměrná hustota 0.687 g/cm3
Gravitace na rovníku 8.96 m/s2 (0.914 g)
Úniková rychlost 35.5 km/s
Doba rotace kolem osy 0.439 – 0.449 dne (10 h 32 – 47 min)
Rychlost rotace na rovníku 9.87 km/s (35,500 km/h)
Sklon osy 26.73°
Albedo 0.342

 

Atmosféra
Atmosferický tlak 140 kPa
Vodík 96%
Hélium 3 %
Methan 0.4 %
vodní pára 0.1 %
Amoniak 0.01 %
Deutérium 0.01 %
Ethan 0.0005 %

Mars

Planeta Mars obíhá jako čtvrtá v pořadí kolem Slunce. Jméno získala po římském bohu války Martovi. Již od počátku lidstva Mars upoutával pozornost člověka a probouzel fantastické představy o životě na jiných planetách. Poloměr Marsu je polovinou poloměru Země a hmotnost dosahuje jedné desetiny zemské hmotnosti. Plocha povrchu Marsu je srovnatelná s plochou povrchu všechny kontinentů na Zemi. Červené zabarvení povrchu Marsu je způsobené oxidem železa (hematitem).  Mars nemá žádná magnetické pole, vykazuje pouze známky zbytkového magnetického pole v jistých částech planety.Jádro planety Mars má poloměr přibližně 1480 km a je tvořeno převážně železem s příměsí síry. Železné jádro je z části tekuté. Jádro je obaleno silikátovým pláštěm. Průměrná tloušťka kůry Marsu je 50 km a maximální tloušťka je 125 km. Na Marsu se nemůže vyskytovat voda v tekutém skupenství a to díky nízkému atmosférickému tlaku. Část vody v podobě ledu se vyskytuje v polárních čepičkách Marsu, ty jsou mimo vodního ledu tvořeny také zmrzlým oxidem uhličitým. Pokud by jižní polární čepička roztála, tak by voda pokryla celý povrch Marsu do výšky 11 metrů. Další zásoby vody se mohou vyskytovat pod stále zmrzlým povrchem Marsu a na povrch se tato voda může dostat během vulkanické aktivity.  Na povrchu Marsu existují důkazy o tom, že na jeho povrchu se v minulosti vyskytovala kapalná voda. Vyskytují se zde rozsáhlá záplavová koryta. Z geologického hlediska lze Mars rozdělit na dvě hlavní části, severní polokoule Marsu je tvořena převážně lávovými planinami a jižní polokoule je naopak krajinou vrchovin.  Mars má několik dominantních geologických objektů. Jedním z nich je sopka Olympus Mons, která je zároveň nejvyšší horou ve sluneční soustavě (výška 26km). Je jednou ze sopek vyskytujících se v oblasti zvané Tharsis. Na Marsu bylo pozorováno více než 43 tisíc impaktních kráterů s průměrem 5 km či vyšším.  Dalším významným geologickým objektem je rozsáhlý kaňon Valles Marineris s délkou 4000 km a hloubkou až 7 km. Délka Valles Marineris je srovnatelná s délkou Evropy či Severní Ameriky od jednoho pobřeží ke druhému. Pro srovnání, největší kaňon na Zemi - Grand kaňon - je dlouhý pouze 446 km a 2 km hluboký. Atmosféra Marsu je velmi řídká, tvořena je z 95% oxidem uhličitým, 3% dusíku, 1.6% argonu a obsahuje stopové množství vody a kyslíku.  Díky ztrátě magnetosféry před cca 4 miliardami let, se stala atmosféra Marsu méně odolnou ke slunečnímu větru, který postupně působil na atmosféru Marsu tak, že se atmosféry ztenčila na dnešní úroveň.  Tlak atmosféry dosahuje od 0.03 kPa na hoře Olympus Mons do 1.155 kPa v hlubinách Hellas Planitia, průměrný tlak tedy dosahuje 0.6 kPa, což je 1% zemského tlaku. Na Marsu se střídají roční období podobně jako na Zemi, jsou však jednou tak dlouhá, což je dané větší vzdáleností Marsu od Slunce a z toho plynoucí delší doby oběhu kolem Slunce. Specifickým fenoménem Marsu jsou rozsáhlé prachové bouře, které zasahují oblasti o rozloze kontinentů a jsou schopné zasáhnout celý povrch Marsu. Jedná se o nejrozsáhlejší prachové bouře v celé sluneční soustavě. Polární čepičky Marsu na obou pólech jsou složeny převážně z vodního ledu. Nicméně na povrchu čepiček se nachází také suchý led (zmrzlý oxid uhličitý), který se na čepičkách objevuje z zimním období v tloušťce přibližně jednoho metru. Severní polární čepička má průměr přibližně 1000 km během letního období a obsahuje kolem 1.6 čtverečných metrů ledu. Čepička na jižním pólu planety má průměr 350km v tloušťku 3 km. Mars obíhá Slunce v průměrné vzdálenosti 230 milionů km. Den na Marsu nazývaný sol je mírně delší, než je pozemský den, 24 hodin, 39 minut a 35.244 vteřin. Jeden rok na Marsu se rovná 1 roku, 320 dnům a 18.2 hodinám na Zemi. Sklon rotační osy Marsu je 25.19 stupňů a velmi se podobá sklonu rotační osy Země.

Galerie Marsu

Fyzikální hodnoty
Střední vzdálenost od Slunce 227 936 637 km
Afélium 249 228 730 km
Perihélium 206 644 545 km
Oběžná doba kolem Slunce 686.9600 dne (1.8808 roku)
Orbitální rychlost 24.077 km/s
Počet měsíců 2
Rovníkový poloměr 3402.5 km (0.533 Země)
Sploštění 0.00736
Povrch 144 798 465 km2 (0.284 Země)
Objem 1.6318×1011 km3
Hmotnost 6.4185×1023 kg
Průměrná hustota 3.934 g/cm3
Gravitace na rovníku 3.69 m/s2 (0.376g)
Úniková rychlost 5.027 km/s
Doba rotace kolem osy 1.025957 dne (24.622962 hod)
Rychlost rotace kolem osy 868.22 km/h
Odchylka osy 25.19°
Albedo 0.15
Teplota na povrchu - min. −87 °C
Teplota na povrchu - max. −5 °C
Teplota na povrchu - prům. −46 °C

 

Atmosféra 
Atmosferický tlak 0.7–0.9 kPa
Oxid uhličitý 95.32 %
Dusík 2.7 %
Argon 1.6 %
Kyslík 0.13 %
Oxid uhelnatý 0.07 %
Vodní páry 0.03 %
Oxid dusnatý 0.01 %
Neon 0.00025 %
Krypton 0.00003 %
Xenon 0.00008 %

 

Venuše

Obecná charakteristika:

Venuše je v pořadí druhou planetou obíhající ústřední hvězdu naší sluneční soustavy. Jako jediná planeta ve sluneční soustavě je pojmenována po ženě, jméno získala po římské bohyni krásny a lásky Venuši. Venuše se řadí mezi planety zemského typu. Její velikost a hmotnost je velmi podobná Zemi a často je Venuše zmiňovaná jako dvojče Země. Průměr Venuše je o pouhých 650 km menší než je průměr Země a její hmotnost dosahuje 81.5% zemské hmotnosti. Nicméně, podmínky na povrchu Venuše se značně liší od podmínek na Zemi, díky husté atmosféře tvořené oxidem uhličitým (atmosféra Venuše je tvořena z 96.5% oxidem uhličitým a většinu zbytku zabírá dusík se 3.5%). Většina povrchu Venuše nese stopy rozsáhlé vulkanické aktivity, oproti Zemi je na povrchu Venuše několikanásobně více sopek a dalších projevů sopečné aktivity. Stáří Venušiny kůry je větší, než je tomu u zemské kůry. Je to způsobeno pohybem tektonických desek, jejich zánikem a opětovným vznikem, proto je průměrné stáří zemské kůry 100 milionů let, zatímco u Venuše toto stáři dosahuje až 500 milionů let.  Během výzkumných akcí sovětských sond Veněra byly detekovány rozsáhlé výboje blesků, které byly doprovázeny hromy. Protože se Venuši neprší, tak se vědci domnívají, že elektrický náboj, který blesky tvoří, je způsoben sopečným popelem vyvrženým do atmosféry Venuše.  Na povrchu Venuše bylo objeveno téměř 1000 impaktních kráterů, v porovnání s ostatními planetami (mimo Země) se jedná o znatelně menší číslo. Je to způsobeno tím, že značné množství meteoritů ukončí svoji cestu v atmosféře Venuše, ještě předtím, než se dostanou k samotnému povrchu. Dalším důvodem je vulkanická aktivita, která dokáže zahladit stopy po zásahu planety meteoritem. Atmosféra Venuše je extrémně hustá, skládá se převážně z oxidu uhličitého a malého množství dusíku. Hmotnost atmosféry je 93x větší než zemská atmosféra a tlak na povrchu planety je 92x vyšší než na Zemi - je to tlak srovnatelný s tlakem v hloubce jednoho kilometru pod hladinou oceánu. Hustota atmosféra na povrchu planety dosahuje 65 kg/m2 (6.5% hustoty vody). Atmosféra tvořená převážně oxidem uhličitým, spolu s mraky kyseliny sírové, generuje největší skleníkový efekt ze všech těles ve sluneční soustavě, teplota na povrchu dosahuje více než 460oC. Vědecký výzkum ukázal, že před několika miliardami let mohla být atmosféra Venuše podobná atmosféře Země a na povrchu se vyskytovala kapalná voda. Ale blízkost Slunci zapříčinila vypařování vody, což mělo za důsledek eskalaci skleníkového efektu a další nárůst teploty na povrchu Venuše. Tento nezastavitelný proces spolu s působením blízkého Slunce zapříčil proměnu atmosféry Venuše v "papinův hrnec". Venuše obíhá kolem Slunce v průměrné vzdálenosti 108 milionu kilometrů a jeden oběh dokončí za 224.65 dní. Oběžná dráha Venuše má z všech planet dráhu nejvíce se blížící kruhu. Nejmenší vzdálenost Venuše od Země dosahuje přibližně 40 milionů km a opakuje se v průměru každých 584 dní.  Venuše se kolem své osy otočí jednou za 243 dní, což je nejdelší doba ze všech velkých planet. K tomu navíc se Venuše otáčí v protisměru oproti ostatním planetám. Vědci se domnívají, že v dávné minulosti se s Venuší srazila protoplaneta, čím došlo k obrácení směru rotace planety. Na obloze je Venuše vždy jasnější, než nejjasnější hvězdy s magnitutou pohybující se od -3.8 do -4.6. Je dostatečně jasná na to, aby bylo možné ji pozorovat i za jasného dne.

Galerie Venuše

Fyzikální hodnoty
Střední vzdálenost od Slunce 108 208 930 km
Afélium 108 942 109 km
Perihélium 107 476 259 km
Oběžná doba kolem Slunce 224.70069 dne
Orbitální rychlost 35.02 km/s
Rovníkový poloměr 6 051.9 km (0.95 Země)
Povrch 4.60×108 km2 (0.902 Země)
Objem 9.38×1011 km3 (0.857 Země)
Hmotnost 4.8685×1024 kg (0.815 Země)
Průměrná hustota 5.204 g/cm3
Gravitace na rovníku 8.87 m/s2
Úniková rychlost 10.46 km/s
Doba rotace kolem osy −243.0185 dne
Rychlost rotace kolem osy 6.52 km/h
Albedo 0.65
Průměrná teplota na povrchu 461.85 °C

 

Atmosféra
Atmosferický tlak 9.3 MPa
Oxid uhličitý 96.5 %
Dusík 3.5 %
Oxid siřičitý 0.015 %
Oxid uhelnatý 0.007 %
Argon 0.007 %
Vodní pára 0.002 %
Oxid uhelnatý 0.0017 %
Hélium 0.0012 %
Neon 0.0007 %

 


Země

Planeta Země je třetí planetou sluneční soustavy a doposud jedinou známou planetou, na které se vyvinul komplexní život.  Slunce obíhá v průměrné vzdálenosti 150 milionů kilometrů po eliptické dráze.  Země se řadí spolu s Merkurem, Venuší a Marsem do tzv. planet zemského typu. Jako první z této skupiny planet má Země přirozenou družici - Měsíc.  Země je nazývána modrou planetou díky tomu, že více než 70% jejího povrchu pokrývají oceány.  Zemi tvoří jednotlivé zemské sféry, litosféra, hydrosféra, atmosféra a biosféra.

Galerie Země

Fyzikální hodnoty
průměr (rovníkový) 12 756,270 km
objem 1,0832×1012 km3
hmotnost 5,9736×1024 kg
průměrná hustota 5 515 kg/m3
gravitace 0,997 32 G
úniková rychlost 11,186 km/s
doba rotace kolem osy 23,934 h
rychlost rotace 465,11 m/s
sklon osy 23,439 281°
střední vzdálenost od Slunce 149 597 887 km
albedo 0,367
teplota povrchu (max) 331 K
teplota povrchu (min) 185 K

 

Atmosféra
tlak atmosféry 100 kPa
dusík 77 %
kyslík 21 %
argon 1 %
oxid uhličitý 0,038 %
Vodní páry N/A

 

Merkur

Po fyzické stránce je Merkur podobný našemu Měsíci, jeho povrch je doslova pokrytý krátery. Merkur nemá žádné přirozené satelity a žádnou výraznější atmosféru.  Merkur má ve svém středu velké železné jádro, které generuje magnetické pole, toto pole má pouze 0.1 % oproti zemskému magnetickému poli. Teplota na povrchu Merkuru se pohybuje mezi -180 a +430 oC.  Merkur patří mezi planety zemského typu, a tudíž se jedná o skalnaté těleso jako je Země. Ze všech čtyř planet zemského typu je Merkur tou nejmenší, jeho rovníkový průměr dosahuje 4879 km. Ze 70% je Merkur tvořen kovy a ze 30% je tvořen silikáty.Kůra Merkuru dosahuje tloušťky 100-200 km, plášť planety má tloušťku 600 km a samotné jádro Merkuru má průměr 1 800 km. Oběžná dráha Merkuru vykazuje největší výstřednost ze všech planet. Vzdálenost od Slunce se mění od 46 milionů km do 70 milionů km. Jeden oběh kolem Slunce Merkuru zabere 88 dní. Rotace Merkuru kolem své osy zabere 58.7 dne, ale doba mezi jednotlivými svítáními na Marsu je 176 dní.

Galerie


Цени за дървен материал ЕМСИЕН 3

Best bookmaker bet365 Bonus